Nejkrásnější Slovinský trek 1

Etapa 1, 12 km / 6 hodin

V roce 2020 jsem se vydali s dětmi na trek do Slovinska, bohužel moc informací jsme na internetu nenašli a tak přišlo na řadu plánování a hledání v mapách. Naším cílem byla cesta z horní stanice lanovky Vogel přes Triglavská jezera a zpět na parkoviště pod lanovkou. V plánu bylo dojít za 3 dny do Ukancu, který se nachází ve východní části Bohinjského jezera a odtud výletní lodí do kempu Zlatorog kousek od spodní stanice lanovky. Rovnou prozradím, že nám tento plán úplně nevyšel a z Ukancu jsme museli pěšky.

Trek začíná u nejkrásnějšího Slovinského jezera Bohinj, které se nachází kousek od známějšího jezera Bled. Noc před začátkem treku jsme strávili v kempu Zlatorog s ideální polohou přímo u jezera a kousek od spodní stanice lanovky. Kemp Zlatorog určitě doporučuji, , je to čistý kemp na krásném místě, možnost postavit stan v lese, vyžití pro děti na stromovém hřišti a na jídlo si můžete dojít do restaurace přímo v kempu.

1 den z Vogelu na Dom na Komni

Vstáváme časně ráno, ale znáte to, než vše nabalíme je po 9 hodině. Rychle spěcháme na lanovku, parkujeme zdarma na parkovišti přímo u lanovky a v půl desáté, míříme nahoru. Od hodní stanice je nádherný pohled na jezero a na okolní hory, ale to krásnější nás teprve čeká.

Vyrážíme směr sýrárna Zadnji Vogel, cesta celkem nezáživná, ale jakmile přicházíme na místo, nestačíme se divit, jaké krásné místo jsme právě objevily. Chvíli se tu zdržíme, ale cesta je ještě dlouhá a to musíme dál. Za sýrárnou máme možnost vydat se směr Vogel a poté po hřebeni na Konjsko sedlo, nicméně náš plán je přes méně frekventovanou cestu a pravděpodobně i o něco záživnější. Míjíme tedy odbočku na Vogelu a vstupujeme do lesa, je to vlastně nejnudnější část celého treku, ale zhruba po půl hodiny konečně vystupujeme z lesa a otevírají se nám krásné výhledy na hory a okolní krajinu.

S přibývajícími metry stále krásnější krajina, zastavujeme se na malém plácku a pozorujeme valící se mraky přes hory, úžasný pohled. Cesta dál prostupuje do nitra hor, stále mírně na horu a dolů. Ocitáme se na místě jak z pohádky, zelená dolina, rozkvetlé louky a hory, co víc si přát. Od toho krásného místa už jen stoupáme, naštěstí je příroda pořád kouzelná a krásně zelená, cesta se tak nestává pro děti ubíjející a stereotypní. Čím více stoupáme, mění se částečně charakter krajiny a bohužel i počasí, které je tady hodně proměnlivé, chvíli slunce, pak se snesou dolů mraky a jdeme v mlze, dokonce nás to donutí, vzít si pláštěnky.

Pokračujeme v mlze mírně exponovaným svahem, cesta se později prudce zvedá, v dálce zahlédneme v mlze nějaké postavy, kteří se vydali druhou cestou po hřebeni a to nám dodá pocit, že se blížíme k nejvyššímu bodu cesty. Bylo tomu tak, v dálce se rýsuje Konjsko sedlo ve výšce 1 780 m. Chvíli stoupáme, až dorazíme konečně na Konjsko sedlo, výhledy kazí mlha, ale občas se protrhává a odhaluje horské masívy, které nás obklopují, krásné místo. Na Konjsko sedle se spojují obě cesty, pokud nemáte čas na více denní trek, je tento okruh ideální volbou, ale rozhodně nevhodný absolvovat v mlze.

Po krátkém odpočinku pokračujeme po částečně exponované cestě, tady je potřeba být opatrný, uklouznutí po štěrku by nemuselo dopadnout dobře.

Mlha ustupuje a nám se ukazuje horská krajina v plné parádě. Postupně se cesta opět zelená a my se doslova kocháme a užíváme si trek, ale s přibývajícími metry se přeci jenom dostavuje únava, zejména u dětí. Po neustálém mírném klesání, se objevují zakrslé borovice, krajina se opět mění. Trek se začíná stáčet k západní části Bohinjského jezera, stále vyhlížíme, zda ho konečně někde v dálce objevíme. Nakonec se dočkáme a můžeme se pokochat výhledem na jezero, akorát je to z trochu z větší dálky a výšky, jezero se odtud jeví spíše jako rybník větších rozměrů.

Cesta se dál stáčí od jezera směrem pod chatu Dom na Komni. Přicházíme na cestu nad zvláštním údolím, opět krásné místo, ale na nohou jsme již téměř 6 hodin a to už se nás děti začínají ptát když u tam budeme. Naštěstí po chvilce dorazíme k směrovce, která označuje pouhých 5 minut k chatě. To jsme ovšem netušili, že ve Slovinsku je značení tak trochu jiné, cesta k chatě nám zabrala neustálým stoupání do kopce dalších 20 minut a to jsem se vyloženě neloudali. 

Konečně na chatě, odpotácíme se na pokoje a pokocháme krásným výhledem z okna na jezero Bohinj. Po krátkém odpočinku si dopřejeme večeři a vydáme se kousek od chaty na skalní vyhlídku, pozorovat západ slunce, impozantní závěr prvního dne. V nohou máme 12 kilometrů a 6 hodin chůze. Následující den nás čeká cesta k Triglavským jezerům.